Hotel Věra Hotel Věra

O nás

Hotel Věra

Viktoriánská budova dnešního hotelu Věra byla postavena v roce 1903, původně známá pod jménem “Villa Heimgarten” sloužila jako ubytování pro zvyšující se počet návštěvníků Jáchymova po znovuobjevení uranových ložisek v 19. století.

I když v roce 1938 bylo město Jáchymov připojeno k Německu jako jedena z obcí v Sudetech účel Villy Heimgarten; zůstal stejný a dále poskytoval ubytování. Po skončení druhé světové války se v rámci Benešových dekretů město Jáchymov vrátilo do České republiky, německy mluvící populace byla nahrazena českými osadníky. Krátce poté, se Jáchymov vzhledem ke strategicky důležitým ložiskům uranu zcela uzavřel pro návštěvníky.

Budova byla znárodněna o tři roky později v roce 1948 jako součást celostátního znárodnění poválečnou komunistickou stranou. Hotel byl přeměněn na požární stanicia sloužil v této funkci až do začátku roku 2003, kdy dům koupil dnešní majitel. ezi roky 2003 a 2015 prošel hotel úplnou rekonstrukcí k aktuálním stavu. Při rekonstrukci byla velká pozornost věnována zachování krásné viktoriánského stylu 19. století, a to jak uvnitř, tak venku.

Zásadní změnou během rekonstrukce bylo přidání výtahové šachty na levé straně budovy a přemístění hlavního vchodu do aktuálního umístění na západní straně budovy. Zásadní změny uvniř zahrnují strukturální změny aby budova splnovala nejnovější normy EU, zpevnění podlah a stropů s vyztuženými ocelovými sloupy na podporu nově přidaných koupelen v každém pokoji. V důsledku rekonstrukce střechy a podkroví bylo možné přidat krásné apartmány, které nyni mají velké ložnice v podkroví. Původní komín byl zachován při rekonstrukci a bude dále využit k instalaci krbových kamen.

Hotel Věra byl znovu otevřen a přivítal své první hosty v listopadu 2015.

Historie Jáchymova

Jáchymovské Lázeňské město leží v údolí Krušných hor, známé pro své bohatství nerostných surovin. Po objevení velkého naleziště stříbra se v roce 1516 původní osada, tzv Konradsgrün, začal vyvíjet v hornické město. Pro svou polohu v údolí ho horníci, přicházející především ze sousedního Saska, začali nazývat Thal (německé slovo pro údolí). V roce 1520, kdy král udělil městu status svobodné horní město, mělo na pět tisíc obyvatel a používalo názvu Sankt Joachimsthal (údolí. Sv. Joachima). Brzy se proslavilo stříbrnými mincemi, raženými nejprve v mincovně ve vlastnictví zakladatele města hraběte Štěpána Schlicka, a později v královské mincovnĕ. Jáchymov je tak místem vzniku populární stříbrné mince na evropských trzích: Thal – Thaler, která se později změnila na Tolar. V této době, Jáchymov patřil k nejlidnatějším městům království a byl dříve známý, kromě svého bohatství, díky vztahům s evropskými kulturními centry a jako místo činnosti mnoha celebrit (např G. Agricola).

Pokles ceny stříbra díky dovozu drahých kovů z "Nového světa", válečné události 17. století, morové rány, stejně jako silná rekatolizace zdejší protestantské komunity vedla nevyhnutelně ke zhoršení sitace ve měste . Připomínkou hornické slávy bylo zřízení "horní školy" v roce 1716, předchůdce pozdějších báňských akademií. Místní zkušenosti s těžbou kobaltu a jeho použití při výrobě barev nalezly uplatnění po objevení uranu koncem 19. století. Uranová ruda zde byla známa již od dob těžby stříbra jako “pechblende”; (dále jen smolný kámen). V první polovině 19. století začíná její průmyslová těžba. Zdejší důl nazvaný Svornost je světově nejstarší uranový důl. "Uranové barvy" byly vyrobeny z této rudy v místní státní továrně, které využívaly hlavně porcelánky a sklárny. Rostoucí výroba s sebou přinesla hospodářské oživení města, které později, společně s otevřením místní tabákové továrny, vyústila v založení železničního spojení.

V souvislosti s objevením štěpení atomového jádra uranu, vypuknutím druhé světové války a použitím první atomové bomby, se Jáchymov stal místem těžby strategicky významné suroviny. Město se znovu otevřelo světu na počátku šedesátých let po ukončení těžby uranu. Dnes jsou bouřlivá období dějin Jáchymova za námi. V současné době je město v údolí Krušných hor známé pro jeho lázně a poklidnou atmosférou.

Historie Lázní Jáchymov

Když r. 1864 dobývali horníci rudu v půlkilometrové hloubce, vytryskl na dole Svornost silný pramen vody, která postupně zatopila šachtu. Desetiletí nikdo nevěděl, že to bude právě ona, která po objevu manželů Curieových proslaví Jáchymov jako město lázeňské. O lázeňství hovoříme počínaje rokem 1906. Začínalo skromně privátními lázničkami. Záhy se ujímá hlavní úlohy stát. V roce 1911 je otevřena první lázeňská budova, do které je léčivá voda svedena z dolu několikakilometrovým potrubím. Velmi dobré léčebné účinky vedly k rozhodnutí postavit lázeňský hotel Radium Kurhaus – dnešní Radium Palace, který byl otevřen v roce 1912 a náležel k tomu nejlepšímu, co mohla Evropa v té době nabídnout. Proto se v něm léčily především významné osobnosti politického, průmyslového a kulturního života. Přibývaly i další lázeňské domy a soukromé penziony, které umožnily, aby ve třicátých letech navštívilo lázně na devět tisíc hostů ročně. Radiové lázně se těšily světové proslulosti.

Období po druhé světové válce bylo negativně ovlivněno prudkým rozšířením těžby uranu, která poznamenala pověst i vzhled města a proslulost lázní vzala za své. Změnu k lepšímu přineslo teprve ukončení těžby uranu počátkem šedesátých let. Město i lázně se znovu otevírají veřejnosti i světu. Do popředí se dostává znovu lázeňství. Roku 1975 zahajuje provoz moderní lázeňské sanatorium akademika Běhounka a po dalších sedmnácti letech je otevřen lázeňský ústav Curie.

Akciová společnost Léčebné lázně Jáchymov vzniká počátkem devadesátých let, stamilionovými investicemi rekonstruuje lázeňský důl Svornost a jeho prameny, modernizuje Radium Palace a celou řadu dalších lázeňských domů. Cílevědomou prací vrací lázním opět světovou proslulost.